Na Světovou výstavu psů jsem se těšila prakticky od přihlášení Alishy. Jak se blížila, zkoumala jsem počty přihlášených SH, které mne trochu zklamaly – pouhých 168 (loňský rok bylo na Eurovýstavu přihlášeno přes 200, nepamatuji si přesně kolik, ale SH tak patřilo mezi 10 nejpočetněji zastoupených plemen). Asi měsíc a půl před výstavou mi začala Alisha línat. Okamžitě jsem jí začala podávat CaniDerm z www.krmivo-pro-psy.com , ale naděje na solidní vzhled se postupně rozplývaly, přestože po Canidermu jí přibývala rychleji nová srst (a to i  ve srovnání s loni podávaným jiným, přibližně stejně drahým, přípravkem na srst). Alisha ještě ke všemu nesnáší česání a mě se to s bolavou rukou moc nedařilo. Takže ačkoli většinu roku vypadá jako medvěd, na výstavu jsem vezla rozlínané poloholátko, z kterého lítaly chlupy na všechny strany.

V Humpolci mě v půl druhé v noci vyzvedli Kinclovi, kteří mají chovatelskou stanici Vendredi 13 www.vendredi13.cz . A začala sranda a domlouvání srazu se Semerákovými a Horovými. Ovšem největší legrace byla na benzince OMV, kde byl bezva sušák na ruce. Náš smích byl slyšet až ven a chlapi evidentně tento technický zázrak nevyzkoušeli J. Tak jsme dorazili do Bratislavy a zajeli k výstavišti asi kolem 4 ráno. Postavili jsme se do fronty čekajících aut a chystali se prospat, když najednou začala auta popojíždět a tak jsme mohli už zaparkovat na parkovišti u výstaviště Incheby a přemístit se ke kruhům. Po chvíli bloudění jsme našli i správnou halu. Kruhy byly hrozně malinkaté. Našli jsme naše kruhy (huskouni byli ve třech (mladí a veteráni byli v kruhu o něco dál, a tak nám dění zde prakticky uniklo)) a umístili klece. O půl sedmé přišly první zapisovatelky a chudery nevěděly, co dělat, na výstavních listech totiž chyběla katalogová čísla, a tak jsme je museli vyhledávat podle jmen psů v katalogu. Pak ještě nastaly zmatky s katalogy, ale tím to naštěstí skončilo. V každém kruhu pak byli tři zapisovatelé a dařilo se jim to množstí docela zvládat. V kruhu, kde měli být posuzováni psi, byli nejprve na řadě samojedi. Později jsem se dověděla, že fenka pana Janka zde získala CAC, takže moc gratulujeme!!! V kruhu fen se dlouho nic nedělo. Mezi psy  v okolí kruhů jsem v jedné kleci našla i Michaela, psa, který loni na Eurovýstavě v mezitřídě získal V2 a kde se mi moc líbil. Chtěla jsem s ním krýt Alishu. Kinclovi mi moc pomohli s úpravou Alishy. Na jejich stolku jsme ji vyčesávali a ona překvapená množstvím hřebenů, držela. A pak mi ji Iva zkusila poprvé v životě vyfoukat. Světe, div se, Alishe se to líbilo! Krk a zadek se nám ale nepodařily úplně. Rozhodčí dorazil až o půl 11. A pak to vzal kalupem. Feny bral do kruhu po 10. Již v mezitřídě bylo vidět, že preferuje těžší typy. Pak jsme přišli na řadu my v otevřené. Hned za mnou v pořadí byla Kikča, tak jsme si držely navzájem palce. Dopadly jsme s Alishou líp než jsme čekala aneb na Světovou se vždycky jede pro Velmi dobrou, jak říkala Iva. My dostali Výbornou bez dalšího pořadí. Měla jsem velkou radost, kterou mi ovšem okamžitě po návratu z kruhu sebraly ukradené kalendáře SHK CR, které jsem měla s sebou na prodej. Chybělo jich 5. Celou dobu jsem je hlídala a zrovna když jsem v kruhu…. Stalo se a pro mě dost drahé poučení pro příště. Obešla jsem ještě kruhy, zda si je někdo nevzal jen nedopatřením, ale bezvýsledně. Pak jsem střídavě sledovala kruh fen a kruh psů, kde už samojedi skončili, ale přiznám se, že ke konci psů už na mne šla docela únava a občas jsem se přistihla, že dění moc nevnímám. Rozhodčí u psů také upřednostňoval těžší typy. Když byl v kruhu Michael, zjistila jsem, že za rok dost zmohutněl a je nevhodný ke krytí Alishy, pokud tedy nechci produkovat těžký výstavní typ, což nechci. Docela mě to mrzí, protože Michael je jinak velký fešák a nějak mě oslovil na první pohled zevnitř. Bylo ale také vidět, že je pěkný neposeda, v kruhu nevydržel chvilku v klidu, to by si s Alishou kápli do noty J.  Pak už se najednou přiblížily závěrečné soutěže a vzrušení okolo kruhu narůstalo. Závěrečný běh o BOBa byl provázen potleskem a skandováním.  Pak jsme se pomalu balili a chystali k odjezdu. Přinutili jsme jednoho chudáka unaveného zapisovatele, aby nám ještě výsledky psů napsal na tabuli. U fen to vyřešili zapisovatelé jednoduše, napsali jen V s pořadím a vyšší hodnocení a list s výsledky mladých a veteránů někdo hbitě sundal. Byla jsem tak unavená a nohy mě z bot bolely, že ač jsem se na procházení stánků těšila, nebyla jsem toho schopná. Pak už se jelo. Cestou jsme se zastavili u Devíti křížů a za chvíli už mě Kinclovi vyhodili v Humpolci. Chtěla bych jim tímto moc a moc poděkovat za místo v autě, názory a informace a pomoc s Alishiným vzhledem, jsem si naprosto vědoma, že bez ní by Výborná nebyla. Velké díky!!!

Fotky naleznete zde: http://sibpaws.rajce.idnes.cz/Svetova_vystava_psu_2009/